Tak se hlásím s posledním článkem o Anglii, ale už z území Česka. Bohužel. Budu si muset brzy naplánovat zase nějaký výlet, alespoň po ČR, abych si mohla škrtnout něco ze svého seznamu a napsat potom i nějaký článek. Prý mám totiž s blogem pokračovat, ale o běžném životě v Liberci/Děčíně se mi zase tak psát nechce. :)
Cardiff
Na poslední výlet jsem se vydala do hlavního města Walesu - Cardiffu, velšsky je to Caerdydd. Abych pravdu řekla, nevěděla jsem, že je velština stále úředním jazykem, takže jsem byla trochu překvapená ze všech těch dvoujazyčných názvů všude. Vzala jsem si poslední den volna, abych měla ve všední den levnější jízdenky a naplánovala všechno, co chci v Cardiffu vidět. Musela jsem zase hodně brzy ráno vstávat, abych se dostala do Londýna a tam jsem přestoupila na spoj Megabusu. Megabus je společnost, u které si můžete koupit jízdenky od 1 libry a to třeba i do Barcelony nebo jinde po Evropě. Stačí vychytat datum, kdy se začnou prodávat lístky na další období. V USA funguje také, tam jsou ceny od 1 dolaru. Já to samozřejmě za takový pakatel už neměla, ale i tak mě cesta vyšla stejně jako z Lutonu do Londýna. Cesta do Cardiffu trvala přes 3 hodiny, takže jsem je využila ke spánku, abych dospala to brzké vstávání.
Vystoupila jsem hned v centru poblíž Cardiff Crown Court, Cardiff Register Office a National Museum of Wales. Neměla jsem v Cardiffu celý den, protože jsem musela jet tentýž den zpátky, takže moje kroky vedly nejdříve ke Cardiff Castle. Cardiffský hrad stojí na místě původní římské pevnosti a její pozůstatky zde můžete najít i dnes. Poslední podoba hradu vznikla v 19. století jako velice okázalé sídlo. Koupila jsem si vstupné na prohlídku s audioguide a vyrazila na průzkum. Nejdřív jsem shlédla krátký film o historii hradu, který byl moc pěkně natočený. Potom jsem se šla projít po hradbách, na kterých vlálo spoustu vlajek včetně té naší. Hradby lemují celý hrad, ale zpřístupněná je jen půlka. Šla jsem teda podle mapy a vlezla do tunelů ve hradbách, ve kterých se obyvatelé skrývaly za II. světové války. Docela jsem z nich měla nahnáno. Byla jsem tam sama, jen pár žárovek, u kterých byly obří pavučiny, a světlo tam stejně moc nebylo. Do toho se z repráků ozývala válečná hlášení, vybuchování bomb. No necítila jsem se tam úplně dobře, ale projít jsem to musela celé, nikde nebyl východ. Takže když jsem zase vylezla na světlo, byla jsem fakt ráda. :D Potom jsem šla už do paláce, kde mě nejvíc uchvátila knihovna a nádherné vyřezávané stropy. Prohlídla jsem si i živé sovičky a ještě vylezla na pahorek, kde najdete The Norman Keep, pevnost. Můžete vylézt po kamenných schodech až na vyhlídkovou plošinu a pokochat se výhledem na Cardiff. Vidíte všechno krásně na dlani včetně velkého stadionu pro rugby Millennium Stadium a při dobrém počasí můžete vidět i Atlantik. Za zmínku stojí ještě zdobená Clock Tower (hodinová věž). A jelikož se na hradě chystaly farmářské trhy na víkend, tak před ním parkovalo spoustu traktorů. :D
Od hradu jsem se vydala do centra, do informací, kolem Royal Arcade (nejstarší pasáž s obchody) a pěšky jsem došla až k zátoce - Cardiff Bay. Část Cardiff Bay se také nazývá Mermaid Quay. Bylo všude kolem spoustu turistů, sluníčko svítilo a kolem vody se mi to líbí vždycky. Všude kavárničky a restaurace. Z přístavní čtvrti si můžete vyjet lodí na projížďku. Hlavním bodem je zde rudá Pierhead Building, Wales Millenium Centre, kde naleznete druhé informace a můžete se zde podívat i na nějaké divadelní představení. Najdete tady i budovu Velšského národního shromáždění a pokud se vydáte podél vody dorazíte až k Norskému kostelu a majákové lodi. Pokud máte rádi BBC, můžete navštívit BBC Drama Village a také Doctor Who Experience. Právě tento seriál se tady v Cardiffu natáčí. Před odjezdem jsem si ještě prošla Queen Street plnou obchodů a vydala se na dlouhou cestu zpátky do Londýna a pak ještě do Lutonu. Byl to dlouhý den, ale Cardiff je opravdu krásné město a jelikož jsem spoustu míst vynechala, jak v Cardiffu, tak i v jeho okolí, určitě se tam někdy vydám znovu. :)
Poslední dny v práci
O práci jsem už dlouho nepsala, ale poslední týden byl hodně nabitý. Organizovali jsme event na ambasádě na propagaci zdravotní turistiky v ČR. Takže jsme tiskli pozvánky, tiskové zprávy, kompletovali do obálek a posílali. Tolik náplní do tiskárny jsem nikdy neměnila. Samotné akce už jsem se bohužel zúčasnit nemohla, byla až po mém návratu do ČR. Škoda. Ale opravdu jsem si všechnu tu práci v CzechTourism užila a bavila mě. Takže uvidíme, třeba po škole nastoupím zrovna tam. Loučení bylo těžké, kolektiv byl výborný a dokonce mě překvapil dárečky a cupcakes, takže se mi odjíždělo opravdu s těžkým srdcem. A asi jako správný workoholik už jsem přidala pár přispěvků na oficiální facebook Discover Czech Republic i z domova. :D
Cesta domů
Balení jsem nakonec zvládla celkem v pohodě, bez vakuových pytlů bych však byla ztracená. Vyhodila jsem nějaké staré oblečení, které jsem si brala s sebou schválně, ale nakoupila jsem si toho v Anglii celkem hodně a hlavně čtvery nové boty, které moc skladné nejsou a ani si jich na sebe víc nemůžete obout. Bohužel. :D Navíc jsem táhla domů pohledy a letáčky a to jsem jich vyřadila opravdu hodně. A abych nezapomněla na těch "pár" suvenýrů. Ale dobré, zvládlo se to. Kufr jsem skoro nezvedla, takže jsem si ho raději připravila do přízemí baráčku a naskládala to tam znova. Měla jsem objednané taxi na letiště. Řidič potřeboval pomoct s tim kufrem. Tak jsem se smála. :D Na letišti jsem se ho šla hned zbavit, ať se s tim netahám. Trochu jsem se bála vážení, ale nakonec měl "jen" 28 kilo. Pořád však 4 kila k dobru! Ty jsem ale měla v příručním, které rozhodně nevážilo požadovaných 5 kilo. :D Dostala jsem na velký kufr dokonce cedulku "HEAVY" (těžké)! Pak už jsem šla na bezpečnostní kontrolu, vše připravila, dostala pochvalu. Ale vybrali si mojí kosmetiku na testování, poprvé. Tak si něco nastříkala na papírek a otestovala. Kupodivu to vážně byl antibakteriální gel a parfém. Navštívila jsem klasicky Victoria's Secret a prodejnu parfémů a čekala na odlet. Na letišti v Lutonu čekáte dohromady se všema, nevíte totiž, u jakého gatu budete. Let byl v pohodě, byli jsme v Praze ještě dřív. Přivítání v ČR jsem měla ale milé a nemilé zároveň. Kufr mi poničili, takže jsem šla ještě vyřizovat reklamaci. Milé mě čekalo u východu, mamka s tátou a kytička. Domů jsem se dostala po 2 ráno a druhý den mě hned čekalo vybalování a zase balení do Liberce.
Zpátky v realitě
Hned den po příletu jsem si teda vybalila, předala malé dárečky a zase začala balit. Tentokrát na kolej. Musela jsem se jet ubytovat hned v pondělí, aby mi nepropadla rezervace pokoje. Takže jsme dopoledne autem vyrazili a druhý den už jsem zase spala jinde. Musím přiznat, že se mi do Liberce moc nechtělo, mám to tady ráda, to jo, ale pár dní volna doma bych si klidně dopřála. V Liberci naštěstí nemusím už do školy, všechny předměty jsou hotové. Ale diplomka čeká, stále čeká. Bohužel. Musím se kousnout a začít na tom makat. Ale čekalo tady na mě vyřizování dokumentů, uznání stáže, napsání zprávy ze stáže, organizování exkurze do místního podniku pro studenty atd. atd. No zase toho nemám málo, musím říct. Ale nejvíc jsem se těšila na koncert Vojty Dyka a B-Side band, na který jsem měla lístky od léta a už jsme se s holkama těšily. A oprávněně, bylo to úžasné! První víkend v ČR jsem pak strávila ve volební komisi a byl to docela oříšek pro nervy. No jupí, čeká nás druhé kolo voleb do Senátu hned tento týden. Ale rýsuje se mi plán na víkend i tak, pojedu pravděpodobně do Prahy a na festival světel - Signal festival. Tak se třeba dočkáte článku dřív!
Jen bych chtěla všem poděkovat, že jste tyhle moje příspěvky četli, za pěkné ohlasy. A těm, co se rozhodují někam odjet, rozhodně doporučuji JEĎTE! Je to zkušenost k nezaplacení. Otevře vám to oči, poznáte nové lidi, novou kulturu a zvyky, budete cestovat a věřte mi, budete šťastnější. Jako jsem byla já! Děkuji Anglie! Děkuji rodino! Děkuji EU! Za to, že jsem mohla mít takové štěstí a získat takovou zkušenost. V téměř 25 letech můžu říct, že jsem vděčná za to, že jsem mohla žít už ve třech různých zemích!
Žádné komentáře:
Okomentovat